Psi z množíren

30. srpna 2016 v 18:54 |  Zápisky
Narazila jsem na video (jak jinak, než ve psí skupině), o jehož existenci jsem do včerejšího večera neměla ani tušení. Jistá slečna reagovala na reakci k jiné reakci a - je to opravdu husté vlákno, kde se začali lidé skrz videa a komentáře dohadovat o množení, množírnách, průkazu původu apod.

Jistá Sára byla ta, která celé tohle pozdvižení začala. Osobně celou její myšlenku chápu, ale tím, jak útočně to podala, spíš jenom uškodila.

Když vezmu v potaz, že napadla velmi sledované youtubery, kteří si (celkem nesmyslně) svůj postoj obhájili, tak samotnou Sáru i její myšlenku, zadupali do země.

Těm co rozumí problematice psů bez průkazu původu a jejich šíření, to smysl dává. Naopak na ty nevědomé nebo jen okrajově seznámené to může působit nelogicky.

(Předem se omlouvám za opakující se termíny, snad se to dá pochopit.)

Jak jsem se dozvěděla o psech s průkazem původu (dále jen s PP)?
Už jako malá, snad šestiletá holka. Moje teta z Vídně, si tehda se svým přítelem pořídila štěňátko německého ovčáka. Byla nadšená, protože ho v chovné stanici prodali levněji. Důvod už netuším a přesnou sumu si také nepamatuji. Ale přesně si pamatuji, jak jsem to pochopila - drahý pejsek je něco jako lepší značka jídla. Můžeš si koupit prakticky to samé, za mnohem menší peníze, ale nikdy to nebude tak kvalitní a dobré, jako to značkové a drahé. Nikdo mi to nikdy nevysvětlil jinak.

Množírny jsou dlouhodobý problém, proč jsem si toho nikdy nevšimla?
Jeden youtuber to vystihl naprosto přesně. Stejně jako on, tak ani já nesleduji zprávy, nečtu noviny a moc se nestarám o věci, které se mě přímo netýkají. Je to podobné jako to, že se nesnažím pochopit politiku, nezajímám se o bulvární plátky a drby ze života slavných, nebo se nezamýšlím do hloubky nad světovou chudobou a hladomorem. Vše znám jen okrajově. Párkrát jsem zaregistrovala na dokumentárním programu záběry z množíren se psy. Tím jsem pohrdala, ale jako člověk neznalý, jsem si byla jistá, že bych nikdy z podobné továrny štěně nekoupila a nepodpořila tuhle odpornost.

Kdy jsem začala chápat psy s PP a bPP?
Dlouho potom, co jsem dostala a měla vlastního bez papírového psa doma. V době, kdy jsem začala chodit na cvičák, se mě mnozí ptali na jeho jméno - Woody a jak dál? Jenom Woody. Někteří mě okamžitě odepsali, jako tu, která podpořila množení, jiní mi začali vysvětlovat průkaz původu. Brzo na to, jsem si začala sama zjišťovat všechna fakta, nejenom o vlastním štěněti, ale o celé problematice.

Drobný množitel - taky množitel.
Ve videu, které mě tolik zaujalo a které jsem vám níže přiložila, slečna vypráví o tom, že si množitelé můžou dovolit zahrát divadlo, které vás přesvědčí, že nepodporujete množírny. Přizvou si vás domů, kde to vypadá čistě, třeba tam pobíhá pár pejsků a oni vám naučeně odvypráví přesně to, co chcete slyšet. Opijí vás lacinou lží, předstíranou starostlivostí a řeknou vše, aby vám štěně udali a mohli si na tom namastit kapsu. Není nic jednoduššího. Kupci tohoto štěněte odsuzují fenu nebo feny k dalšímu vrhu, protože to má smysl a ví, že to funguje.

Nechtěné nakrytí feny.
Ani to, není omluvitelné. Fenu lze nakrýt 2x do roka, proto není nijak těžké jí uhlídat, nebo jí nechat pro jistotu vykastrovat. Pokud ovšem k nechtěnému nakrytí dojde, tak by majitel štěňat neměl vyžadovat víc peněz, než za nutné počáteční veterinární výdaje, které podloží dokladem. Jakmile si řekne víc a snaží se na tom vydělat, je to množitel. I kdyby to byla jednorázová situace.

Koupi psa, odsuzujete psy v útulcích.
A nejenom tam. Tohle bylo také zmíněno v jednom videu - jak můžu škodit útulkům, když si toho psa přece nechám já? Píšu to výše, množitelům se dává zelená k dalším vrhům, protože se vždycky najde nějaký kupec. Tím se zredukují potencionální lidé, kteří by se za normálních okolností ujali psa z útulku. Paradox je, že štěňata, která se nepodaří prodat, mnohdy končí v útulcích taky. Takže vy si koupíte štěně za cca 5 tisíc, a jeho neudaní sourozenci skončí v útulku, kde se pro ně marně hledají adoptivní majitelé, protože se lidé zase opírají o inzeráty množitelů. Tady ta souvislost snad už každému dojde. Útulky a podobné organizace mají díky tomu plné ruce práce. Neudaní pejsci v zařízeních zůstávají, stárnou a přestávají být pro širokou společnost atraktivní. K tomu přibývají další a další. Je to koloběh, který může zastavit každý z nás, když přestane ať už množírny nebo malé množitelé podporovat. A jak se říká, s jídlem roste chuť. Pokud se k tomu nepostavíme morálně a zodpovědně, stane se i z malých množitelů množírna. To všechno postavené na zubožených psech, kteří zažívají bolest, strach, hlad, psychický nátlak, uvěznění a nic jiného neznají a nepoznají.

My ten problém nevidíme.
Je to trochu smutný fakt, ale málokdo má šanci nahlédnout do jádra samotného problému. Pod pojmem množírna vidíme továrny plné klecí a boxů zanedbaných psů, mačkajících se jeden na druhého ve vlastních výkalech. Neznalý jedinec, by nikdy nepodezříval z podobného svinstva suverénně vystupujícího prodejce.

Přitom je to jednoduché.
Pokud si zakládáme na určitém plemenu, první volba by měla být chovná stanice, kde váš pes dostane průkaz původu. Tam začíná jistota, že vám z toho vyroste přesně to, co chcete. Ověřená a věrohodná stanice s vámi bude ochotně před tím i potom ráda spolupracovat. Budete se moci na ní vždy obrátit s prosbou o radu či pomoc, budete mít možnost navštěvovat vaše štěně v době, kdy ještě nebude k odběru, uvidíte oba uchovněné rodiče (taktéž s PP) a budete mít jistou představu o charakteru a povaze vašeho psa. V některých chovných stanicích lze dokonce dohodnout pejska na splátky. Ale nevyřazujte ani útulky či jiné organizace na pomoc psům v nouzi. Takřka na každé plemeno můžete najít stránku, kde se hledají adoptivní majitelé. V útulcích je možné rovněž narazit na vysněného pejska, štěňátka nevyjímaje. Tam většinou necháte minimální adopční poplatek, ulehčíte danému zařízení a odnesete si domů toho nejlepšího parťáka. S každým podobným rozhodnutím začnou ztrácet množírny půdu pod nohami, není kupec - nebude zboží - nebudou týraná nevinná zvířata.

Změna začíná u vás. Začíná u nás všech.
Šiřte to dál.

 


Komentáře

1 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 2. září 2016 v 18:55 | Reagovat

Liško, nechceš se zkusit nahlásit do Autorského klubu? Přijde mi škoda, že nejsi vidět na hlavní stránce a takhle se ztrácíš....
A vidím, že máš v oblíbených Pawsitive Notes,  to je kámoška z Prahy, se kterou jsme chodili venčit, nastavovala mi design blogu, tak jsem jí jako odměnu udělala "reklamu" u sebe, to bude mít radost, až jí řeknu, že už se díky mně "rozmnožila" :D

2 Liška Liška | Web | 2. září 2016 v 21:39 | Reagovat

[1]: Zatím nejspíš ne. Můj obsah a taky počet článků na blogu ještě neodpovídá vstupu do autorského klubu :)
O  PN jsem se vlastně dozvěděla úplně jinou cestou. Nedávno jsem se zapojila do soutěže o tričko na týmovou tématiku pro mě a psa, a pořádala to právě slečna skrze své stránky. Do oblíbených jsem si je přidala, protože jsem začala stránky navštěvovat častěji, noa pak jsem si všimla, že je máš také pověšené na blogu. Tak či onak bych na ně jistě zabloudila :)

3 Ver. Ver. | Web | 2. září 2016 v 23:00 | Reagovat

Množírny (nejen psů) jsou neuvěřitelný hnus. Informace o tom, že něco takového existuje, se musí šířit, protože o tom spousta lidí nemá ani ponětí. Stále převažují ti, kteří papíry u psa považují za zbytečnost a prachy navíc.

4 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 2. září 2016 v 23:10 | Reagovat

[2]: Fakt? Tak to je dobra nahoda :D Jsem se zrovna dnes ptala kdy bude losovat, tak ti budu drzet palce!

5 Jana Š Jana Š | E-mail | Web | 4. září 2016 v 18:00 | Reagovat

Původně jsem měla mít taky jorka bez PP. Před těmi cca 4,5 lety se o tom ještě moc nemluvilo/nepsalo.
Mělo to být štěně od tátových známých, kteří měli nakrytou fenku psem své dcrey - fenka díky bohu nezabřezla. Tu jsem neviděla, ale měla jsem možnost vidět otce, a když jsem viděla jaká je to vyděšená hromádka neštěstí važící ani ne dvě kila, se sklopenýma ušima (protože je to hezčí) a bez ocásku (protože jork s ocasem je přece divnej), tak jsem v to, že fenka nebude březí opravdu doufala.
Během čekání jak to dopadne jsem se dočetla o množírnách a rozhodla se, že si pořídím psa s PP. Neměla jsem an to, tak jsem začal šetřit.

Počkala jsem si sice pár měsíců, ale pejsek byl nakonec dokonce levnější než jsem čekala, když jsem řekla, že ho chci na mazla (máme dohodu o doplatku, pokud bych ho chtěla uchovnit).

Jsem rozhodnutá, že do psa bez PP bych nešla. Buď s PP, nebo z útulku (pokud bych nechtěla konkrétní plemeno).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama